|
|
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech
Kundrák, Viktor ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...
|
|
|
Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury
Hlaváčová, Anna ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Právo na spravedlivý proces je důležitou součástí civilního i arbitrážního řízení. Toto základní právo je však pro tyto dvě oblasti práva chráněno odlišným způsobem. I způsob kontroly, zda řízení proběhlo spravedlivě, se liší. Pro běžné civilní řízení je v Evropě finálním orgánem, rozhodujícím zda právo na spravedlivý proces bylo dodrženo, Evropský soud pro lidská práva. Komerční arbitráž sama o sobě nemá mechanismus pro kontrolu spravedlnosti řízení, tato kontrola probíhá až v rámci řízení o uznání a výkonu rozhodnutí, které ve většině zemí probíhá podle Newyorské úmluvy. V případě investiční arbitráže se dodržení práva na spravedlivý proces posuzuje v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu (annulment). Diplomová práce "Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury" se věnuje otázce, zda argumentaci v bohaté judikatuře ESLP lze použít na arbitrážní případy, kde je dostupnost judikatury problematická. Práce nejdříve zkoumá standard ochrany práva na spravedlivý proces v arbitráži a podle Evropského soudu pro lidská práva. Dále se věnuje možnosti přímého nebo nepřímého použití Evropské úmluvy o ochraně lidských práv na arbitráž. Pro porovnání judikatury jsem zvolila dva okruhy práva na spravedlivý proces - rovnost zbraní a nezávislost a nestrannost soudce nebo...
|
|
|
Tackling irregular forms of migration: irregular migrants in the European Union - do they enjoy the rights contained in the UN Migrant Workers Convention?
Babická, Karolína ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Úmluva OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (ÚMP) chrání základní lidská práva migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Do dnešního dne, žádný z členských států Evropské unie Úmluvu dosud nepodepsal ani neratifikoval. Členské státy mimo jiné tvrdí, že ÚMP je nadbytečná, jelikož ochrana práv v ní obsažených je již dostatečně zajištěna Evropským a mezinárodním právním rámcem ochrany lidských práv, a ratifikace Úmluvy by tak nepřinesla nic nového. Podle některých členských států by ratifikace naopak mohla dát neregulérním migrantům více práv a zvýšit tak jejich příliv do Evropské unie. Cílem disertační práce je porovnání práv neregulérních migrantů obsažených v Úmluvě OSN o migrujících pracovnících s právním rámcem platným v současné době v EU a výše uvedené protichůdné argumenty potvrdit či vyvrátit. Základní výzkumné otázky, které si práce klade tedy vyplývají: Jaká lidská práva požívají v EU migranti v neregulérním postavení? Je ÚMP ve vztahu k mezinárodnímu a evropskému právnímu rámci platnému v EU opravdu nadbytečná a nepotřebná, nebo jej spíše doplňuje? A obsahuje tedy případně nějaká práva nad rámec aktuálně platných práv v EU? Jaký by byl tedy případně přínos ratifikace ÚMP členskými státy EU? Centrem pozornosti práce je ÚMP obsahující sadu lidskoprávních standardů...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury
Hlaváčová, Anna ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Právo na spravedlivý proces je důležitou součástí civilního i arbitrážního řízení. Toto základní právo je však pro tyto dvě oblasti práva chráněno odlišným způsobem. I způsob kontroly, zda řízení proběhlo spravedlivě, se liší. Pro běžné civilní řízení je v Evropě finálním orgánem, rozhodujícím zda právo na spravedlivý proces bylo dodrženo, Evropský soud pro lidská práva. Komerční arbitráž sama o sobě nemá mechanismus pro kontrolu spravedlnosti řízení, tato kontrola probíhá až v rámci řízení o uznání a výkonu rozhodnutí, které ve většině zemí probíhá podle Newyorské úmluvy. V případě investiční arbitráže se dodržení práva na spravedlivý proces posuzuje v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu (annulment). Diplomová práce "Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury" se věnuje otázce, zda argumentaci v bohaté judikatuře ESLP lze použít na arbitrážní případy, kde je dostupnost judikatury problematická. Práce nejdříve zkoumá standard ochrany práva na spravedlivý proces v arbitráži a podle Evropského soudu pro lidská práva. Dále se věnuje možnosti přímého nebo nepřímého použití Evropské úmluvy o ochraně lidských práv na arbitráž. Pro porovnání judikatury jsem zvolila dva okruhy práva na spravedlivý proces - rovnost zbraní a nezávislost a nestrannost soudce nebo...
|
|
|
Tackling irregular forms of migration: irregular migrants in the European Union - do they enjoy the rights contained in the UN Migrant Workers Convention?
Babická, Karolína ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Úmluva OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (ÚMP) chrání základní lidská práva migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Do dnešního dne, žádný z členských států Evropské unie Úmluvu dosud nepodepsal ani neratifikoval. Členské státy mimo jiné tvrdí, že ÚMP je nadbytečná, jelikož ochrana práv v ní obsažených je již dostatečně zajištěna Evropským a mezinárodním právním rámcem ochrany lidských práv, a ratifikace Úmluvy by tak nepřinesla nic nového. Podle některých členských států by ratifikace naopak mohla dát neregulérním migrantům více práv a zvýšit tak jejich příliv do Evropské unie. Cílem disertační práce je porovnání práv neregulérních migrantů obsažených v Úmluvě OSN o migrujících pracovnících s právním rámcem platným v současné době v EU a výše uvedené protichůdné argumenty potvrdit či vyvrátit. Základní výzkumné otázky, které si práce klade tedy vyplývají: Jaká lidská práva požívají v EU migranti v neregulérním postavení? Je ÚMP ve vztahu k mezinárodnímu a evropskému právnímu rámci platnému v EU opravdu nadbytečná a nepotřebná, nebo jej spíše doplňuje? A obsahuje tedy případně nějaká práva nad rámec aktuálně platných práv v EU? Jaký by byl tedy případně přínos ratifikace ÚMP členskými státy EU? Centrem pozornosti práce je ÚMP obsahující sadu lidskoprávních standardů...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv
Havelková, Lenka ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv má za úkol vymezit právo na respektování soukromého a rodinného života prostřednictvím judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Práce se zaměřila na oblast registrovaného partnerství, přesněji, zda lze homosexuální pár považovat za rodinu ve smyslu článku 8 EÚLP, dále na problematiku dítěte a jeho biologických rodičů, resp. jestli má dítě právo na to, aby znalo své biologické rodiče, a na dodržování článku 8 Úmluvy ze strany České republiky se zaměřením, zda je větší problém s dodržováním práva na respektování soukromého nebo rodinného života. V prvních dvou kapitolách jsou vymezeny jednotlivé pojmy a nastíněn historický vývoj celé problematiky. Stěžejním bodem práce jsou poslední dvě kapitoly, kde je zvolený úkol řešen na základě výkladu vybraných relevantních judikatur ESLP. Z vyhodnocení judikatur vyplynuly odpovědi na nastavené otázky s tím, že se jedná o aktuální stav výkladu Úmluvy Evropským soudem pro lidská práva. Hlavním zjištěním je nutnost uvědomění si, že Úmluva jakožto "living instrument" se bude neustále vyvíjet v souladu s vývojem společnosti a z toho důvodu výsledky práce posuzují pouze současný stav, budoucí vývoj může být od uvedených závěrů odlišný.
|
host ::
RSS.